Beef on Dairy - to je ve světě obecně užívané slovní spojení pro snahu maximálně efektivně využívat všech potenciálů dojných stád. Jedním z těch, které stále mnoho českých chovatelů „nezvedá ze země“, je maximální využití reprodukční schopnosti nezájmových dojnic pro produkci komerčně zajímavého produktu, tedy polomasného zástavu. Zvoní hrana skotu s dvojstrannou užitkovosti?

Úkol plemenáře je komplexní

Úkolem plemenářské firmy tak, jak já tuto úlohu vnímám, je poměrně komplexní. Pro každého plemenáře musí být největším úspěchem a nejlepší reklamou právě úspěšný a spokojený klient.

Jednak společným cílem naší spolupráce s klientem je jeho prosperita, maximální možný a efektivní šlechtitelský pokrok a celkově efektivita a funkčnost chovu. A druhým, pro nás neoddělitelným a neméně důležitým úkolem, je sledovat světové trendy, snažit se předvídat budoucí potřeby a preference našich klientů a připravit je a jejich stáda na budoucí poptávky na trhu. Štěstí přeje připraveným. V prostředí chovu skotu se prostředí trhu mění neustále a generační interval komerčního chovu je v zásadě daný. Poslední velkou změnou, která nyní přehradila dobře zajeté koleje ekonomicky zajímavých prodejů nadbytečného chovného skotu, jsou mimořádná veterinární opatření uplatňovaná v souvislosti s výskytem KHO – BTV3 na českém území. Co teď?

Současný stav odvětví a trendy

Stav odvětví v ČR dlouhodobě v mnohém kopíruje světové trendy. Tlak na efektivitu produkce. Potřeba akcelerovat genetický zisk. V tom nám pomáhá genomické testování jako nástroj jednak ke zkrácení generačního intervalu na straně býků, ale nakonec i matek, kde ve spojení s reprodukční biotechnologií lze ve velmi specializovaných podmínkách šlechtitelských chovů zkrátit generační interval až na těžko uvěřitelných 3 až 6 měsíců. V prostředí komerčních chovů je genomika plemenic ale hlavně praktickým nástrojem brzké a intenzivní selekce, která je dalším zásadním faktorem pro dosažení vysokého genetického zisku. Zároveň platí, že vysoká intenzita selekce a krátký generační interval jsou tím důležitější, čím méně dědivé jsou znaky, na které šlechtíme.

Za uplynulých dvacet let se průměrná dojivost holštýnek zvedla o 46 % a lze čekat, že za dalších dvacet let bude průměrná holštýnka dojit 15 000 kg – při lineární prognóze. Pokud se čeští chovatelé chopí trendu přesné genomiky, bude to ještě více! Podobně impozantní je výsledek vývoje užitkovosti jerseyského skotu, kde očekáváme, že za dalších dvacet let bude průměrná jerseyka dojit minimálně okolo 11 000 kg mléka a tím se téměř potká s užitkovostí českého strakatého skotu. Namítnete, že chovy specializovaných dojných plemen ale zaostávají v příjmech z produkce zástavu a masa? Dnes zřejmě ještě ano, ale právě v této oblasti očekáváme v České republice revoluční obrat.

Výzvy společnosti, výzvy pro producenty potravin

Do roku 2050 se očekává nárůst světové populace o 1,7 miliardy lidí. Spolu s rostoucí populací dále poroste světová poptávka po bílkovinách a produkce potravin se bude muset zřejmě až zdvojnásobit. Půdní fond rychle ubývá. A musíme brát v úvahu zvyšující se tlak na efektivitu také ve smyslu snížení tzv. uhlíkové stopy chovu hospodářských zvířat. Podíl chovů zvířat na produkci skleníkových plynů variuje v různých číslech dle zdroje, nicméně při započítání všech aspektů chovů, vč. napájení a produkce krmiv jde až o 14 % lidskou činností indukované produkce skleníkových plynů (společná studie Population Reference Bureau, FAO United Nations Environment Programe a World Resourcec Institute). Současně zažíváme významné tlaky na ekologii i welfare, ať už ze strany spotřebitelů nebo nejrůznějších obskurních aktivistických skupin. A běžný spotřebitel požaduje vysokou kvalitu a nízké ceny.

Realitu prvovýroby mléka a masa bych shrnula do troufalého prohlášení, že stále více lidí, kteří potraviny vyprodukovat neumí, farmářům říká, jak to mají dělat. Ať už se to čtenáři líbí či nikoliv, zřejmě nebude možné před těmito trendy zavírat oči.

Zahraniční trendy - vize pro česká dojná stáda?

Již nyní na tzv. vyspělých trzích pochází většina domácího hovězího masa z vysokoprodukčních dojných stád. Proč? Důvodů je několik.

Z hlediska chovatelů jde o využívání již zmíněného systému Beef on Dairy. Tedy selekce 30 až 50 % zájmových plemenic, které se připouští primárně sexovanými ID na jalovičky pro zajištění obratu stáda a drobnou rezervu. Tímto je zajištěna intenzivní selekce na straně matek a je téměř vyloučena produkce holštýnských býčků. H100 býček, to je jistá finanční ztráta. Nízkými výkupními cenami počínaje, přes nízkou efektivitu výkrmu a až po relativně nízkou cenu masných partií z důvodu nízkého podílu tuku a o třetinu kratší trvanlivosti v čerstvém stavu.

Zbytek plemenic se připouští inseminačními dávkami býků masných plemen. V extrémních případech stád s dobře fungujícím managementem reprodukce může jít až o 70 % plemenic. Přičemž ty funkční, s dobrou reprodukcí nebo krávy zařazené v synchronizačních protokolech, se připouštějí dokonce ID masných býků sexovanými na býčky. Právě díky vysoké poptávce je na těchto trzích rozdíl ve výkupní ceně polomasné jalovice a býka relativně vyšší, než je nyní v ČR.

Angus nebo belgické? Zajímavé je, že toto je do značné míry na „západních“ trzích určeno poptávkou odběratele a ta je zase řízena poptávkou spotřebitele. Na trzích, kde je obliba kvalitního steakového masa, je jednoznačně majoritní poptávka po křížencích s angusem. Důvody jsou nasnadě – je to mramorování a křehkost masa, nebo také delší trvanlivost (díky vyššímu podílu tuku). Ani podkožní tuk, kterým je JUT ve vyšší míře pokryt, zde není odpadem, ale dále se prodává do zemí, kde je naopak poptávka po objemu a mase do zpracovatelského průmyslu – tedy křížencích s belgickým.

Vyvinuly se tak dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy, kde společným cílem dodavatelů i zpracovatelů masa je spokojený spotřebitel, který dlouho neotálí a pro hovězí maso si do obchodu dojde brzy znovu, oblíbí si ho. Ve finále právě tohle pomůže tak stabilizaci cen hovězího masa. Často to jde až tak daleko, že při změně připařovacího plánu v systému Beef on Dairy jsou to zootechnik, plemenář a právě odběratel, kteří společně u jednoho stolu vybírají vhodného býka. Tak, aby byla zajištěna uniformita dodávek masa spotřebiteli.

Šlechtěná masňáků pro dojná stáda

Současným trendům se přizpůsobily i některé šlechtitelské firmy a producenti inseminačních dávek. Cíleně šlechtí a na trh dodávají masné býky prověřené na potomstvu v dojných stádech. K čemu je chovateli dojnic dobré vědět, jak si vybraný masný býk vede v čistokrevné plemenitbě? Jak velká telata a s jakou obtížností se po něm rodí z masných matek?

Zkrátka, připouštění plemenic masnými býky ve světě už není jen únikovou variantou udržení notorických přebíhalek v reprodukci. Nyní se stává promyšlenou strategií, která jako dílek puzzle krásně zapadá do celkové koncepce efektivního šlechtění dojných stád a zajištění jeho celkové dobré ekonomické prosperity.

Magdalena Zajíčková, INPLEM s.r.o.