Genomické testování hýbe světem chovu skotu. Selektovat otce? Jasně, vyberu si dobré býky, zlepší budoucí ekonomiku stáda. A selekce jalovic a krav? Je potřebná, ale dělá se obtížně. 

Selektovat bez znalosti genetického založení a jen dle původu či fenotypu, to je jako selektovat za naprosté tmy. Nebylo by lepší si na tu selekci trochu posvítit?

Jasně, genomovat!

"Jak? Za kolik? S kým? Každý říká, že nabízí to nejlepší... jak se v tom mám vyznat?," říkáte si...

Jako si na trhu můžete koupit auta různé kvality a různých značek a každý prodejce prodává "jednoznačně to nejlepší", tak i na poli genomického testování najdete různé varianty. Není každé pivo stejně dobré, není každé prádlo stejně pohodlné. A někdy je dobré podívat se raději na objektivní čísla a měřitelné hodnoty. Nikdo z nás si jistě nemůže dovolit selektovat jalovice nepřesně a chybovat.

Spolehlivost selekce a testů

Na trhu naleznete několik variant testu, přičemž to zcela zásadní a podstatné je jejich spolehlivost, s jakou jsou publikovány. Pro zootechnika nebo šlechtitele je spolehlivost první věc, která musí být rozhodující, abyste mohli činit správná chovatelská rozhodnutí. Jak se jí dosahuje? Především je to doba sběru dat v databázi a jejich rozsáhlost. Čím déle a čím více nasbíraných dat o genotypu a fenotypu krav v určité databázi je, tím přesnější je i odhad plemenných hodnot jalovic, budoucích dojnic. Nechte hovořit čísla - dohledejte si ve veřeně dostupných datech informace o tom, jak rozsáhlá je referenční populace krav, na jejímž základě se počítají plemenné hodnoty jaloviček.

Genomičtí býci

Nepochybuji, že v připařovacích plánech máte i nějaké genomáky. Možná jste se jim v minulosti i dlouho vyhýbali, ale ono to donekonečna nejde. Genomáci jsou užitečný způsob, jak šlechtit stádo rychleji, ale může si někdo dovolit připouštět až ze třetiny býky, u kterých se později ukáže, že za moc nestojí? Ekonomicky zcela určitě ne. Je proto opravdu na místě být obezřetný. Míra spolehlivosti genomického testu mi říká, do jaké míry si mohu dovolit tohoto býka nasadit do připařovacího plánu. Čím nižší spolehlivost, tím více je potřeba být opatrný. Čím vyšší spolehlivost, tím častěji býka mohu nasadit.

Všimněme si jedné věci: dostávají se někdejší hvězdy genomických TOP listů také do TOPky prověřených býků? Nebo, jakmile se začnou telit dcery genomických býků a oni získají prověření, tak se po nich "slehne zem" a v katalozích už ho nenajdete? Inu, jejich genomická plemenná hodnota asi moc spolehlivá nebyla. Vybrali byste si je pak jako prověřené na dcerách? Asi raději ne. A není se čemu divit.

Genomika jalovic ve stádě slouží k něčemu jinému

Genomika jalovic je skvělý nástroj, pokud se používá správně. Máte již k dispozici dostatečně spolehlivá data jaloviček? Výborně, využijte je k brzké selekci a dělení do kvalitativních kategorií. Vyberte si ty, které chcete aby vám porodily zase jalovičku do obratu - na těchto nešetřete na ceně genetiky nebo kvalitě inseminační dávky, je rozhodně škoda, aby ty nejlepší jalovice rodily bezcenné holštýnské býčky. Dále snadno identifikujete zvířata nezajímavá - to jsou jalovice, které prodáte nebo je budete dojit, ale jejich dcery do obratu nepotřebujete a jen by vám zabíraly misto na jalovárně. Tady naopak prostor ušetřit na ceně inseminační dávky je, lze z ní získat tele hodnotné jinak - tedy připustit masňákem a tele poslat do výkrmu.

Rozsah testu

Co laboratoř a populace, to jiný rozsah testu. Záleží hlavně na tom, s kým kdo pracuje a jaké informace potřebuje vědět. Pokud se spokojíte s méně spolehlivými systémy testování, pak doporučuji obrátit se na jiné poskytovatele. U Inplemu naleznete dvě varianty testu, obě vysoce spolehlivé na bázi CDCB: V20 a V50. Neliší se spolehlivostí a přesností informací, liší se však rozsahem informací. V50 je kompletní test plně využitelný pro účely Chormosomal Matingu, představuje standard v genomickém testování.

V20 je test, který představuje hodně muziky za málo peněz. Představuje spolehlivou základní paletu informací o plemenici, produkční znaky, základní znaky konformace a RCI (vhodnost pro dojení robotem), EcoFeed a také informace, pro které dnes řada chovatelů posílá chlupy na ČMSCH, tedy beta kasein, kappa kasein, beta laktoglobulin, letální faktory, bezrohost nebo kontrolu původu. Nutno dodat, že tento test v současné době je srovnatelně finančně náročný, jako jen např. vlastní test na pouhý beta kasein v české laboratoři.