Asi pro většinu lidí je Malta hlavně oblíbenou turistickou destinací. Málokdo však ví, že již 15 let spolu úzce spolupracují maltští a čeští chovatelé hospodářských zvířat. Při příležitosti tohoto zajímavého výročí jsme se konečně na Maltu vypravili zjistit, jak se zdejším farmářům daří.
Farmář a náš dlouholetý spolupracovník Victor Abela se svým prubířem deviantem z 1. zemědělské a.s. Chorušice, který mu umožňuje s úspěchem využívat sexované sperma
Nejprve pro připomenutí uvedu několik základních údajů o Maltě. Tato republika se rozkládá na dvou trvale obydlených ostrovech Malta a Gozo ve Středozemním moři asi 100 km jižně od Sicílie. Na celkem 316 km2 zde žije asi 450 000 obyvatel, čímž se stává zemí s vůbec největší hustotou zalidnění v Evropě. Od roku 2004 je součástí EU a z hlediska vojenského je neutrální zemí. První doložené osídlení je zde datováno již z doby megalitické, později s velkým vlivem starověkého Řecka, později Říma. Novodobá historie je spjata s Velkou Británií, která Maltě sice ponechávala určitou atonomii, byla ale zahrnuta do zemí Commonwalesu a teprve od roku 1964 je Malta samostatnou republikou. Každý doba zde zanechala spousty památek a tak se na Maltě nachází veliké množství vykopávek i krásných kostelů, paláců a pevností. Reliféf ostrovů je mírně zvlněný, převážně skalnatý a kamenitý. Souostroví je z geologického hlediska tvořeno různými druhy žlutavých a růžových vápenců. Tento materiál je od nepaměti využíván jako univerzální stavební prvek a tak jsou všechny staré i nové budovy barevně sladěné. Kameny ze zemědělské půdy jsou vyskládány mezi políčky do půvabných zídek. Na celém souostroví se nenachází řeky, potoky ani jezera a tak je sladká voda získávána odsolováním vody mořské, z hlubinných vrtů a jímáním dešťovky.
Většina stájí na Maltě jsou dnes již vzdušné a moderní stavby
Průmysl je zde překvapivě velmi rozvinutý a zaměřuje se především na elektrotechniku, strojírenství a textilní výrobu. Významným sektorem je také bankovnictví a pojišťovnictví.
Celkově je maltská ekonomika velmi rozvinutá a prožívá aktuálně silnou konjunkturu.
Trendem poslední doby je snaha o co možná nejmenší závislost na dovozu. Zcela to asi nebude možné nikdy, ale do určité míry se to přece jen daří. Nyní mají místní již vyřešeno samozásobení pitnou i užitkovou vodou (ano, ani to není na Maltě samozřejmost), elektrická energie je převážně vyráběná ve velké elektrárně na zemní plyn, který je však dovážen na obřích tankerech po moři, ale je budováno i podmořské potrubí. Podobná snaha je patrná i v oblasti potravinářství, kdy je maximálně podporována domácí výroba. To je výhoda pro zdejší farmáře, kteří se zaměřují na výrobu mléka, vepřového masa, vajec, králíků, ovčího a hovězího masa, zeleniny, vína a oliv. Díky reliéfu a podnebí souostroví však bude navždy nutné dovážet obilí, objemná krmiva, olejniny a cukr. Každým rokem se domácí produkce jmenovaných komodit zvyšuje a snižuje se jejich dovoz ze zahraničí. Kéž by i náš stát přemýšlel podobně!
Před několika desítkami let zde byly pouze maličké farmy s několika zvířaty a nízkou užitkovostí. Dnes je patrný příklon k vyšší koncentraci zvířat, modernímu ustájení a výraznému navýšení užitkovosti.
Produkcí mléka se nyní zaobírá okolo stovky farem, kde je chováno přibližně 10 tisíc dojnic s průměrnou užitkovostí cca 8 500 kg mléka. Dominantním plemenem je holštýn při veliké oblibě jeho red varianty (asi 15%). V poslední době jsou populární i jerseyky a kříženky s brown swissem. Krávy jsou převážně ustájeny v moderních vzdušných halách s perfektní ventilací. Většina chovatelů nemá ani jediný hektar půdy a veškeré krmivo nakupují ze Španělska nebo Itálie a kejdu prodávají do bioplynové stanice. Mléko si každý farmář sám odváží vlastním dopravním prostředkem do jediné mlékárny na Maltě. Vše důležité pro chovatele zajišťuje družstvo KPH, které je ve vlastnictví farmářů s podílem státu. Toto družstvo vlastní také onu mlékárnu, míchárnu a sklad krmných směsí, zaměstnává čtyři inseminační techniky, kteří však zároveň provádějí korekci paznehtů a servis dojíren a chladících zařízení. Typická krmná dávka je postavena na lučním a vojtěškovém senu excelentní kvality, krásné slámě a velkém množství koncentrovaných krmiv (až 15kg/KD).
Původem česká kráva po býkovi Decision z Farmy Hole ve Středočeském kraji ve svém novém domově ve Středomoří
Obecně z finančního hlediska jsou veškeré vstupy velmi vysoké. Ekonomika výroby je však saturována vysokou výkupní cenou mléka (aktuálně asi 0,55 EUR/kg). Zajímavé ale je, že i při takové výkupní ceně je cena mléka a mléčných výrobků v obchodem podobná jako u nás!
Výroba mléka a vepřového masa je vázána kvótou, která je draho nakupována anebo těm, kteří modernizují provoz, přidělována státem. Sami farmáři říkají, kvóta je nejvyšší hodnotou farmy. Zima (průměrné teploty 10-13°C) je pro krávy příjemná a vše, včetně reprodukce, funguje solidně, léto (35-40°C) je však těžké a i při moderních technologiích dostávají krávy zabrat a dochází k vyšší brakaci.
Poměrně hodně jsou k inseminaci využíváni býci masných plemen, především belgické modré, charollais a piemontese. Díky tomu je na Maltu dlouhodobě dováženo relativně mnoho březích jalovic z kontinentální Evropy. Kříženci masných plemen jsou vykrmováni spolu s dováženými zástavovými býky slámou a koncentráty a prodáváni řezníkům za vysoké výkupní ceny.
Chovatelé prasat zde mají také své družstvo, které provozuje malou inseminační stanici, zajišťuje nákup krmných směsí a organizuje odbyt. Většina farmářů má dnes již také moderní stáje a zároveň produkuje selata a vše vykrmuje. Matky finálních hybridů jsou převážně klasicky kříženky large white a landrase a jako terminální kanec je v největší oblibě pietrain.
Pro Maltu typická dojírna Swing Over (s jednou řadou strojů na otočném rameni)
Většina farmářů má jako „bokovku“ několik řad klecí na králíky a nosné slepice. Někteří také v různých stavbách vykrmují pět set či tisíc kuřecích brojlerů. Toto slouží hlavně k vlastní spotřebě a také k zásobení širší rodiny nebo sousedů a známých, ale část produkce se také dostává do prodejní sítě.
Občas je ještě možné narazit na staré farmičky, kde jsou zvířata chována ve velice primitivních podmínkách mezi vysokými zdmi a s minimálním zastřešením a všechny druhy zvířat pohromadě. Jde však již spíše o výjimečné případy. Pro turisty obecně jsou farmy téměř neviditelné, protože se nachází oku skryty za vysokými zdmi. A to i v místech s poměrně hustou zástavbou, kde by to člověk ani nečekal. Může se tak snadno stát, že turista odjíždí z Malty s dojmem, že se zde chovají prakticky jen všudypřítomné kočky a psi.
Díky relativně hojnému dovozu březích jalovic z Evropy najdete ve stájích zvířata z Irska, Holandska, Německa, Estonska či Maďarska, vůbec nejvíc jich je však z České republiky. Naše krávy a jejich potomci jsou zde ceněny jako ty nejlepší. U několika farmářů jsme viděli i býky v přirozené plemenitbě a vždy to byl potomek krávy z Čech. Tento úspěch je dán tím, že z ČR byly na Maltu dováženy vždy solidní jalovice a ne žádný odpad! Vloni proběhl na Maltě i historicky první národní šampionát a hádejte, kdo obsadil první dvě příčky – ano, krávy z České krepubliky! V začátcích maltským farmářům pomáhali čeští odborníci i se sestavováním krmných dávek a úpravou paznehtů. Dodnes tak zdejší paznehtáři pracují s klecemi od Mikulky.
Býci Charollais ve výkrmu narození v DV Libeň-Vtelno (Farma Střemy)
Každoročně se na Maltu exportují 2 – 4 kamiony březích holštýnek, nějaké jerseyky a brownky, 1 – 2 kamiony zástavových býčků (Piemonte, Limousine, Charollais) a jatečná jehňata a ovce. U prasat se dovážely občas inseminační dávky a jedna dodávka prasniček a kanečků. Na letošní rok se chystá další. Chovatelé z Malty dobře vědí, že v Čechách lze obstarat výborná zvířata a po letech zkušeností jsou už zvyklí, že jim nabízíme vždy solidní kusy, které jim přinesou radost i užitek.
A čím tráví Malťané volný čas? Rádi si dají dobré jídlo v příjemné restauraci a pravidelně navštěvují kostely a různé náboženské slavnosti. Prakticky všichni místní jsou veřící. No a taky snad všichni milují koně, hlavně klusáky. Každá pátek a sobotu se pořádají klusácké dostihy na velkém (a jediném) závodišti, které je hojně navštěvováno veřejností.
Malta je maličká, ale hrdá země s velmi pohostinnými a srdečnými obyvateli, kde má mezi farmáři české chovatelství ten nejlepší zvuk. Tak jim přejme, ať se tamním farmářům v místních nelehkých podmínkách nadále daří a aby se naše přátelská spolupráce nadále pěkně rozvíjela.
Petr & Magdalena Zajíčkovi, INPLEM s.r.o.
Chov prasat probíhá někdy dosud v primitivních podmíkách
K chovu zvířat jsou mnohdy využívány nejrůznější stavby – v tomto případě bývalý druhoválečný bunkr a sklad munice
Viděli jsme i moderní výkrm prasat s výbornou produkcí a reprodukcí
Typická krajina na ostrově Malta – maličká políčka, mezi nimi zídky, půda kamenitá
Jeden z menších chovů (převážně) jerseyských krav v domácích podmínkách, v tomto případě nečekaně schovaný za vysokými zdmi v městské zástavbě
Na obou ostrovech jsou všudypřítomné četné historické památky – například římské akvadukty
Reliféf ostrova Gozo je pro zemědělce přece jen o něco příznivější
V mnoha domácnostech naleznete na dvorku domácí zvířata, často jde o králíky a nosnice chované v klecích
Pyšný maltský farmář se svou krávou plemene Belgické modré
I telata jsou odchovávána různě – v moderních VIB nebo starších kamenných stavbách
Na této farmě zvířata nestrádají a prostřední je přátelské, ale nutno říci, že zvířata i rodina farmáře žije poněkud uvolněně :-) Pamatujeme si ji jako tu, kde jsme na přivítanou dostali whisku – ať už jsme chtěli nebo nechtěli
Každý farmář musí své mléko denně dovážet do mlékárny. Někdo má k tomu určený sofistikovaný vůz, někdo si pomůže, jak umí
Typický výjev z maltského přístavu – barevné rybářské loďky s namalovanýma očima na přídi
